České Velikonoce: zvyky, příroda a dokonale ozdobená vejce

Velikonoce patří k jedněm z nejkrásnějších svátků v roce. Konečně přichází jaro, krásné teplé počasí, probouzí se příroda a život v ní. A právě v tomto jarním období slavíme Velikonoce – pohyblivé svátky připadající na neděli po prvním jarním úplňku. Navíc jsou u řady z nás daleko oblíbenější než Vánoce. Nepředchází jim masivní stres jako v období adventu, a užijí si je děti, dospělí, rodiny, milovníci přírody i věřící. Velikonoce totiž představují jak rozloučení se se smrtí v podobě zimy, ale také připomínají ukřižování a z mrtvých vstání Ježíše Krista a děti v nich zase vnímají zábavu a tradice. Pletení pomlázek, koledování, pečení velikonočních beránků a mazanců nebo zdobení vajec, od klasického barvení, přes využívání obtisků, až po dekoraci kraslic voskem a tradičními metodami – to vše jsou Velikonoce. Jaké jsou tedy jejich tradice, proč tyto svátky slavíme a jak si co nejsnadněji a nejefektivněji velikonoční vejce ozdobit?

Kde se vzaly Velikonoce

Jednoduše řečeno, Velikonoce jsou nejdůležitější a nejstarší křesťanský svátek, který oslavuje z mrtvých vstání Ježíše Krista. Původně tedy poukazoval na to, že život je silnější než smrt. A až moderní doba tyto, původem křesťanské, svátky přetvořila, přenesla je mimo církev, dala jim modernější ráz a doplnila je o lidové zvyky i komerčnější pojetí.

Dnes už jsou spíše chápány jako oslavy jara, s nimiž se pojí celá řada lidových zvyků. Pomlázka, zdobení velikonočních vajec, pečení beránků a mazanců, velikonoční nádivka a další atributy představují současné Velikonoce.

Jaké zvyky k Velikonocům patří a proč

Velikonoční beránek

jeden ze základních symbolů těchto svátků. Během Velikonoc se s beránkem můžeme setkat v podobě sladkého pečiva, ale i v podobě papírové či plastové dekorace zdobící náš byt, stejně tak jako je živý beránek součástí nejrůznějších velikonočních trhů a jarmarků. A proč zrovna beránek? Právě beránek je jedním ze symbolů Ježíše Krista. Zažité pojmenování obětní beránek se váže k jeho ukřižování a obrazně představuje Ježíše, který byl obětován.

Pomlázka

tradiční součást velikonočního pondělí pochází už ze 14. století. Původně se mezi sebou vzájemně šlehali manželé a milenci, muži šlehali ženy v pondělí a ženy odplácely mužům šlehání v úterý. Teprve pozdější roky úterní pomlázku zrušily. Velikonoční šlehání mělo zaručit zdraví, zbavit tělo nemoci, dodat energii, radost, vitalitu a zabránit takzvanému „uschnutí“. Původně se šlehala i zvířata, aby se brzy rozmnožila a stromky, aby se probraly ze zimního spánku a začaly plodit. 

Řehačky

ale také klapačky, mlýnky nebo trakářky, prostě vše, co vydávalo hluk – užívali původně lidé, aby se svolali na bohoslužby. Důvodem bylo „mlčení zvonů“ od zeleného čtvrtka do bílé soboty. Zvony totiž v tuto doby nezvonily, protože takzvaně odlétaly do Říma. Později se řehtačky staly spíše součástí velikonoční pomlázky, kterými koledníci hlučili a upozorňovali na sebe při obcházení domů ve městech a na vesnicích.

Jidáše

pečení sladké pochoutky z kynutého těsta připadá už na zelený čtvrtek. Připomíná postavu Jidáše, který zradil Krista před jeho popravou. Pečivo má dnes už nejrůznější tvary, například bochánků, ale původně měly jidáše tvar válečku symbolizující provaz, na kterém se později Jidáš oběsil.

Kočičky

neboli pučící pruty jív symbolizují přírodu, jaro a život. U nás původně nahradily palmové ratolesti, kterými byl lidmi vítán Ježíš přijíždějící do Jeruzaléma. V současné době už kočičky ztratily svůj původní význam a staly se jen symbolem jara, Velikonoc, pučení a života.

Velikonoční vejce

barvení a dekorování vajec je asi nejstarší z velikonočních tradic. Nejstarší kraslice jsou staré už více jak 2300 let. Symbolizují nový život, úrodu, plodnost, vzkříšení a životní sílu. Při svém putování navštívil Ježíš hospodyni, která jej pohostila vejcem upečeném v popelu. Po té, co odešel, zjistila, že skořápky se proměnily ve zlaté. Následně začala vejce rozdávat pocestným v den výročí návštěvy Ježíše.

K barvení vajec se nejprve používaly přírodní metody, jako byly slupky cibule, lipový květ, žito, roztok sazí nebo voda ze špenátu. A teprve koncem 19. století se v barvení vajec začaly užívat barvy, jak je známe dnes.

Barvy velikonočních vajec

V současnosti jsou nejtypičtějšími barvami na vejce čtyři základní barvy, a to: červená, želená, žlutá a modrá. Asi nejoblíbenější barvou je právě červená, protože podle pověr chránila před démony a symbolizovala lásku a život. A právě červená je i původní barvou velikonočních kraslic.

Další oblíbená barva, kterou je zelená, pro změnu symbolizuje přírodu, mládí, jaro a život. Žlutá zase značí světlo, slunce a je nejvíce podobná právě zlaté, která je spjatá s legendou o Kristovi a proměně skořápek vejce na zlato. A modrá je symbolem čistoty, označuje ale i víru nebo svěcenou vodu.

Barvení vajec a moderní doba

I barvy a barvení vajec podléhá trendům. Díky práškovým barvám rozpustným ve vodě se barvení značně urychlilo, ale technika dekorování se zdokonaluje stále. Vedle běžných barev se tak můžeme setkat i s oranžovou, fialovou nebo hnědou barvou. Výjimkou už nejsou ani barvy v tabletách nebo gelové barvy (např. OVO), které zaručují kvalitnější obarvení vajec bez zbytečných šmouh a fleků, i větší výdrž a sytost barvy. To oceníme zejména, pokud barvíme vejce s hnědou skořápkou.

V posledních letech jsou moderní především barvy s efekty. Díky speciálnímu efektu, například mramor, stříbrný třpyt nebo červená perleť si snadno můžeme vytvořit originální dekor vejce. Jednoduše se několik kapek speciálního efektu nakape do dlaní a vejce se promne. A pokud vůbec nechceme pracovat s barvou na vajíčka, je možné vyzkoušet speciální metodu, kterou je navlékání vejce do košilek. Košilka se na vejce jednoduše navlékne a následně se vejce přelije horkou vodou. Díky působení teploty vody dojde ke smrštění košilky a opsání tvaru vejce. Ne nadarmo mají košilky přívlastek smršťovací. Během několika vteřin je tak vejce dekorované speciální lesklou košilkou s jarními motivy.

A obtisky, které se mohou umístit i na nenabarvené vejce jsou už samozřejmostí. V dnešní době už naštěstí nejsme ani omezeni několika málo motivy a tak si můžeme vybrat z tradičních velikonočních obtisků, ale také z glitrových nebo designu slámy i motivů kraslic. Svůj styl si najde každý.